"Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!" - Jan Werich

Únor 2018

Duševní energie

13. února 2018 v 21:47 | chcusenajit |  Téma týdne
Máme nesčetně mnoho druhů energie. Ale to určitě už sami víte. Mě osobně nejvíce zajímá ta naše psychická "duševní" energie.

Aby naše těla správně fungovala, tak potřebujeme být, jak se lidově říká 'OK'. Můžeme mít sebevětší fyzickou sílu (energii), ale pokud nebudeme mít psychickou sílu, máloco opravdu dokážeme. Jsme unavení, zdeptaní, v depresi, nic nás nezajímá, naše sebevědomí je na bodu mrazu a chceme být jen a jen sami. A když trpí duše, trpí i naše těla. Proto vznikají autoimunitní onemocnění, žaludeční vředy, akné, a další nemoci. Ale nemusí to být nemoci, ale i předčasné šedivění vlasů nebo vypadávání vlasů (pokud nebereme v potaz, že je jaro a podzim). Všude nám říkají, že to je životním stylem - prý převážně z jídla, které jíme. Říkají tomu "mrtvé jídlo", ano mají pravdu, ale už neberou v potaz to, jaký stres dennodenně prožíváme. To jak nestíháme, technika, doprava, přátelé, problémy v rodině, málo spánku a tak dále. Teď asi se mnou většina nebude souhlasit, ale je to jen můj názor.

Co pomáhá mě? Načerpat psychickou sílu a odpočinout si?
1) Jóga - klidně i 10 minut denně stačí
2) Intervalové cvičení (HIIT) - sprint a běh v intervalu 30:30, videa na youtube
3) Čtení mé oblíbené knihy/ sledování seriálů
4) Spánek a spánek
5) Procházka - příroda
Pokud má někdo jiné způsoby jak načerpává sílu, klidně je napište do komentářů!

Jo, každá doba s sebou něco negativního přináší, ale myslím si, že ze všech dob se máme nejlépe. A některé starosti mých kamarádů - jsou to opravdu někdy takové s prominutím pí**viny, které dennodenně slýchávám a to jak si stěžují, jaký mají život, mě opravdu někdy irituje. Ale to, jaký život měli lidé např. za 1 a 2 sv. války (např. válka mezi Japonci a Američany) si neuvědomují! Neuvědomují si, co dřív prožívali a že se teď máme velmi dobře!
Ráda bych citovala z knihy ''Nezlomný'', která se týká právě války v Tichomoří a je napsaná podle skutečné události (zda někdo nerad čte, je to i zfilmované).

Cituji: "(…) museli oba čelit zoufalým situacím, obrovskému fyzickému strádání bez jídla, vody či úkrytu. Ale (…) strážci se je snažili připravit o něco, co je drželo při životě i tehdy, když o všechno ostatní přišli: o důstojnost. Tato sebeúcta a víra v sebe sama, nejniternější zbraň duše, je samou podstatou lidskosti; přijít o ni představuje naprosté odlidštění, vyvržení z lidského pokolení. Lidé, kteří prošli mučením a byli připraveni o svou člověčí důstojnost, zažívají nejhlubší zoufalství a pocit osamělosti a zjišťují, že je takřka nemožné uchovat si alespoň zbytky naděje. Bez lidské důstojnosti člověk přijde o svou identitu. Bez ní je člověk definován nikoliv sám sebou, ale svým podmanitelem a okolnostmi, za nichž je donucen žít. Jeden americký letec, kterého Japonci sestřelili a neustále ponižovali, popsal tento stav mysli, který se u něho v zajetí vyvinul: "Stával se ze mě doslova podřadný lidský tvor.'' (…) Louie a Phil (…) poznali temnou pravdu, kterou znaly oběti Hitlerových koncentráků, (…). Důstojnost je pro člověka stejně nepostradatelná jako voda, jídlo a kyslík. Neochvějná snaha o její zachování, navzdory všemožným útrapám, dokáže udržet lidského ducha při životě a ještě dlouho poté, kdy by se fyzické tělo dávno vzdalo. Ztráta důstojnosti může člověka ničit stejně jako žízeň, hlad, fyzické strádání či nedostatek kyslíku, a to s ještě větší krutostí. (…) ponižování může byt stejně smrtelné jako kulka.''

Životní názor...

10. února 2018 v 9:42 | chcusenajit |  Myšlenky a názory
Člověk - zajímavý, inteligentní a živý organismus. A když se zamyslíte nad historií vývoje člověka a jeho kapacity mozku. Je neuvěřitelné, kam jsme se dostali. Z homo habilis, kteří vyráběli primitivní nástroje z kamene, větví, oštěpy a tak dále. Dorozumívali se posunky, pokřikováním a tanečky. Dokázali založit oheň, o který se museli poté starat, aby nevyhasl. Muži se starali o obživu - lovem, sběrem a ženy se starali o obydlí a děti. Nikdo nic nevěděl. Nemohli tušit, že za X milionů let tu budou auta, internet nebo například elektřina. Nějaké cosinus a sinus vůbec neznali. Nebo jak se správně stravovat. Ani neznali Boha nebo Alláha - dřív věřili v bohy, a že jich bylo. Myslím si, že ani o tom moc nepřemýšleli, ovlivňovalo to myšlení, které dřív nebylo na dobré úrovni. To všechno se postupem času začalo vyvíjet. Přes homo erectus, sapiens a vznik křesťanství, filosofii v Řecku, Marii Terezii, průmyslovou revoluci.


V dnešní době toho můžeme vědět opravdu moc např. na rozdíl od pravěku. Nejen díky škole a vědě, ale i internetu, který je rychlý a celkem dostupný pro všechny. Jen si málokdy uvědomujeme, jestli ty informace jsou opravdu pravdivé? Můžeme vůbec věřit všem informacím, které do nás cpou ve školách nebo to, co si přečteme na internetu - největší zdroj informací? Pamatuji, jak mi babička kdysi řekla: "To co jsem se učila ve škole, už dnes tak není. Za nás byla většina informací cenzurovaná a jinak. Dnes je to jinak a za 20 let to bude taky jinak, nikdy se nedozvíme, co se opravdu stalo a jak všechno fungovalo ... pořád něco zkoumají a zjišťují." Uvědomujeme si vůbec, co my lidi dokážeme? Takový obrovský obrat. Notebooky, mobily, auta, elektřina, domy, luxus a vyspělost lékařství, které je už dnes jen o byznysu. Cituji Hippokrata - "Nechť strava je tvojí medicínou." Naprosto s jeho citátem souhlasím. Když srovnáte dnešní, a stravu z 19st. To, jak dnes máme prášky. Čím se asi tak léčili za Hippokrata? Léčili se půsty, tím že odřekli jídlo, ať si s tím tělo a příroda poradí? A poté dodržet správnou návratovou stravu? Které sice neměli dostatek, ale aspoň nebyla chemicky ošetřena. A dnes? Jdeme k doktorovi s rýmičkou, aby nám předepsal antibiotika. Pak se nemáme divit, že na ATB jsme rezistentní. A málokterý doktor vykonává svoji práci na jedničku. Vždyť dnešní farmacie je jenom o byznysu, ne? Žádný doktor vám neřekne, že se právě domluvil např. s firmou, která vyrábí léky proti nějakému onemocnění a za každý jejich prodaný produkt dostane 5 tisíc a po nějaké splněné hranici lidí, dostane dovolenou zadarmo. A už mu je jedno, jestli to opravdu potřebujete .. ale samozřejmě nelze házet všechny lékaře do jednoho pytle. Co by se asi tak stalo, kdybychom například 5 denním půstem léčili chřipku (poté správnou návratovou stravou) a nešli bychom k doktorovi? Ekonomie státu by se výrazně snížila. Však kolik lidí chodí do lékárny pro kapky do nosu a ibalgin, který nepotřebujeme? Skoro všichni. Samozřejmě, je něco jiného když se jedná o závažnější onemocnění jako např. onemocnění štítné žlázy, kdy léky musíte brát, aby jste neumřeli. Ale proč do sebe cpeme chemii, když to můžeme vyléčit přírodně? Ono, to je asi vlastně už jedno, tu chemii konzumujeme každý den v potravě a zplodin, kterých se nadýcháme. Ale přiznejme si, je to pohodlnější vzít si prášek, než půstovat, že? A pohyb? Netřeba slov...

Každý na to má jiný názor. Čím to ale je, že ho máme každý jiný? Však jsme vznikli úplně stejně. Záleží, co jsme si převzali od rodičů? S jakými vrstevníky jsme vyrůstali? Rozhodně, ale myslím si, že v tom hraje roli i naše IQ, protože například lidé s IQ 50 nebudou moct filosofovat nad světem. To samé je s naším žebříčkem hodnot. Proč ho má někdo makový a druhý takový? Vždyť jak někdo může dát přednost penězům nad rodinou?! Třeba ty peníze bere jako svoji rodinku. Mazlí se s nimi každý večer, tak jako v pohádkách. Víte, o čem mluvím, ne? Sranda. Podle mě, se každý narodil s jinou osobností, temperamentem. Máme jiné vize do budoucnosti, a když o sobě víme, že děti nesnášíme a chceme být sami, nedáme si na první místo rodinu. Někdo chce být milionář, tak si za tím tvrdě jde a někdo chce mít rodinu s 5 dětmi, každý jsme jiný. A to bychom měli respektovat.

Neboj se a žij svůj život!

6. února 2018 v 23:01 | chcusenajit |  Téma týdne
Žijeme ve světě plném techniky, sociální sítě nás obklopují a už nejsme anonymní, jako před několika desítkami let.

Denně projíždíme Instagram, Facebook a Twitter. Čteme články na ''seznam.cz'', jen abychom se inspirovali modelkami a nebo se dozvěděli nové příběhy lidí a co se stalo. Je to naše každodenní rutina, no přiznejme se. Kolik lidí každý den projíždí sociální účty svých oblíbených hereček/herců, fitnessáku/fitnessaček, sportovců, modelů atd.? A říkáme si:',Sakra, proč nemám takovou postavu jako ona/on! Proč nemám takový život, jako ten cestovatel. Proč nemám bohatý rodiče, všechno bych to měl/a jednodušší!'' Každý, kdo má instagramový účet to dělá. I já to dělám, někdy i nevědomky.

Kvůli tomu nás neustále pronásledují negativní myšlenky, které nás sžírají dennodenně, dokonce i při spánku. Jsou tak moc silné, a ne a ne se jich zbavit. A když se nám to podaří, tak na chvíli. Proč? Protože nejsme se sebou spokojení. Stále přemýšlíme nad tím, jak se zbavit našich nedokonalostí. Trápí nás faldíky, celulitida, známky ve škole, životní styl, moc malý prsa, neschopnost se vyjádřit, stereotypní život … a nebo může přijít nemilá událost, která nás srazí ještě víc. Ale nezapomeňte, každý jsme jiný, originální a výjimečný, už tu nikdo takový na světě nebude. Tak proč ten svět okrádat o tak výjimečné bytosti jako si ty? Pokud Ti vyhovuje tvůj životní styl, kterým žiješ, ŽIJ HO TAK! Je to tvoje svobodné rozhodnutí, a pokud Tě kvůli tomu sžírají černé myšlenky, už jen kvůli tomu, že se Ti někdo např. směje, jak chodíš oblékaný nebo už jen to, že si oplácaný. Otoč se, a měj ho … za zády! Takoví lidé, Ti buď závidí anebo jejich život je natolik nudný, že se musí bavit na cizí účet. Ale ty jim musíš ukázat, že si silný a nic Tě nedokáže rozhodit. To, že si nesedneš např. s 20-ti lidmi ve třídě ještě neznamená, že ty jsi ten špatný! Pouze to není jejich a tvá, jak se u nás říká … ,,krevní skupina'' Svět je tak velký, že tam venku na Tebe někdo čeká! Věnuj se tomu, co Tě v životě naplňuje, žij svým životním stylem, který Ti vyhovuje! Měj se rád/a takový/á jaký/á si! Žij ho po svém!

A … pokud nejsi se sebou spokojený/á a chtěl/a by si něco změnit. Změň to! Nelituj se! Zvedni se a začni! Každý se někdy dostaneme na dno, ale nemůžeme tam být stále v okovech. Začátky vždycky bolí, ale nesmíš zapomenout, proč to vlastně děláš! Chceš cestovat? Tak si uspořádej svůj čas a najdi si tam chvilku pro brigádu, vydělej a začni cestovat, plň si svůj sen! Ano, pravda bolí, a to že Ti někdo řekne, že si bezcharakterní člověk, by ses nad tím měl/a zamyslet.

V dnešní době chceme mít všechno rychle, už nechceme znát tu dřinu, která za tím stojí. Ale jak asi např. taková
fitnessačka/ fitnessák vypracoval postavu, s kterou se ukazuje pomocí fotek na sociálních sítí? Dřinou. Dřinou. Dřinou. Za vším stojí dřina. Ale pak ten pocit, že si toho dosáhl/a svého snu stojí za to! Jen se nesmíš vzdát! Ty jsi silný/á! Jsi! Musíš sám sobě začít věřit, přijmout se se vším všudy. Hned to půjde lépe. Jenom nesmíš zapomenout, že nikdo není dokonalý!